Historie Turecka
Turecko má velmi bohatou historii, jejíž počátky bychom nalezli už ve starověku. První zmínky, které se týkají území, na kterém se dnes Turecko rozkládá, se týkají Chetitů, kteří pronikli okolo roku 2000 před naším letopočtem do Anatólie. Velmi známým panovníkem byl Suppiluliuma I. Ten vládl v Nové chetitské říši a dobyl poloostrov Malá Asie a mnohá další strategicky výhodná území. Mořské národy kolem roku 1200 zapříčinily rozpad této mocné říše a v Malé Asii se dostal k moci kmen Frýgů. Ti zde založili své impérium v čele s hlavním městem, které nazvali Gordion. Frýgové byli později vystřídáni Lýdy. Zhruba v polovině sedmého století před naším letopočtem vznikla na Bosporu kolonie Byzantion. Jejím vlastníkem bylo řecké město Megara. Z této kolonie se později stal Konstantinopol a po něm Istanbul. Konstantinopol se zpočátku pyšnila názvem Nova Roma, tedy Nový Řím, a měla sloužit jako hlavní město celého tehdejšího křesťanského světa. Jinak v podobě tohoto města vznikla poměrně slušná konkurence Římu. Důkazem toho budiž četné křesťanské koncily, které se právě na území tohoto města konaly. Vrcholné období zažila Konstantinopol, když se k moci dostal císař Justinián, Ten nechal vystavět některé velmi známé a hodnotné stavby. Jako příklad může sloužit sám chrám sv. Sofie. Dalším významným panovníkem se stal Herakleios, který zavedl místo titulu římského císaře řecké označení basileos. Mimo jiné taky změnil úřední řeč, jíž se stala jak jinak než řečtina. Zajímavou etapou v historii Turecka je období příchodu tureckých Seldžuků v roce 1055. Psal se rok 1071, když seldžucký sultán Alp Arslain v bitvě u Manzikertu dosáhl významného vítězství nad byzantskou armádou vedenou císařem Romanem IV.
Dalším významnou dějinnou epochou tureckých dějin je vznik Osmanské říše. Osmanští Turci postupně získávali území Byzance, ale také části Evropy a postupně vytvořili obrovskou říši, jejímž hlavním městem stanovili Konstantinopol, kterou se podařilo roku 1389 dobýt sultánovi Mohamedovi II. Konstantinopol byla hlavním městem Osmanské říše až do roku 1922. Nejvyššího rozmachu dosahovala tato říše za panování Süleymana I. Pod její správu spadala území jakými byly byzantský Peloponés a nebo také posvátná města Mekka a Medina. Po smrti tohoto panovníka začíná Osmanská říše pomalu upadat. Prohrou u Moháče si Osmané uzavřeli cestu k ještě většímu rozmachu. Největším soupeřem této říše se stalo Rakousko. Nicméně na scénu přišlo později také Rusko. Na počátku 20. století se Osmanská říše začala pomalu rozdrobovat na jednotlivé samostatné státy. Nezávislost vyhlásilo například Bulharsko, anektováno Rakousko-Uherskem bylo území Bosny a Herzegoviny. V Balkánských válkách, které proběhly v letech 1912 a 1913, ztratila Osmanská říše veškerá evropská území. Úplný konec Osmanské říše nastal až v roce 1920. Poválečné území Turecka tvořila pouze oblast Malé Asie a Istanbulu.
Dalším významným obdobím byla doba vzniku samostatné Turecké republiky. Velký význam na vzniku této republiky mělo Hnutí za nezávislost Turecka. Do čela Turecka byla dosazena velmi významná postava, jíž byl Mustafa Kemal. Od roku 1934 byl tento muž nazýván Atatürk. Volně přeloženo do češtiny- otec Turků.
Právě on stál v čele národního shromáždění, které donutilo roku 1922 sultána Muhammada VI. K abdikaci. Roku 1923 byla vyhlášena v Turecku republika. Přestěhováno bylo i sídlo vlády do Ankary. Ve druhé světové válce nebylo Turecko dlouho na žádné straně, až roku 1945 vyhlásilo válku Německu. Mezníkem v dějinách se stala skutečnost, že islám zde ztratil své výsadní postavení, které mu zaručovalo intervence do státní moci. Dnes je Turecko velmi vyspělým moderním státem, který usiluje o vstup do Evropské unie.
Prohlédněte si aktuální počasi v Turecku.